- Podrobnosti
- Zobrazení: 5938
Přesně takový večer mohli 13.dubna prožít návštěvníci koncertu Západočeského symfonického orchestru. Mariánskolázeňští symfonikové měli na programu další abonentní koncert, tentokrát z řady „K“, tedy klavírní.
Klavír k Mariánským Lázním neodmyslitelně patří a to především kvůli chopinovské soutěži. Však také sólistkou pátečního koncertu byla vítězka jednoho z minulých ročníků této soutěže. Polská pianistka Natalia Sawoscianik-Rehling, půvabná křehká blondýnka, toho času nastávající maminka, si pro tento večer zvolila Koncert pro klavír č.1 Es-dur Franze Liszta (1811-1886). Lisztovy klavírní koncerty náležejí k vrcholným dílům hudebního romantismu a ovlivnily mj.i takové autory, jako byli B.Smetana a A.Dvořák. Sólistka prokázala, že si s romantickou hudbou dobře rozumí, její Liszt byl energický i něžný a hluboce procítěný. Však také publikum tento výkon sympatické sólistky náležitě ocenilo a potlesk nebral konce.
Rakouský skladatel, varhaník a pedagog Anton Bruckner (1824-1896) věnoval podstatnou část svého života hudbě duchovní, proslavil se zejména jako varhaník, skladatelsky se uplatňoval obtížněji. Byl velkým obdivovatelem R.Wagnera, jehož dílem se silně inspiroval. Vliv Brucknerovy varhanické činnosti je znát i v hudbě symfonické, často totiž nezachovává formu, hudebně uvažuje v „improvizacích“ a jeho skladby proto bývají rozsáhlé. Tento „nedostatek“ je však vyvážen invencí a výrazem a právem lze Brucknera řadit k vrcholným romantikům. Jeho symfonii č.4 Es-dur zvanou právě „Romantická“, zařadil ZSO do druhé poloviny večera. Nesnadné dílo, protkané mnoha sóly jednotlivých nástrojů (lesní roh, klarinet, flétna aj.) i nástrojových skupin (violy, violoncella, žestě), provedli mariánskolázeňští symfonikové soustředěně, vedeni pevným gestem svého šéfdirigenta M.Roháče a právem sklidili od svých posluchačů nadšené „standing ovation“. Další fografie..
(ksch)
- Podrobnosti
- Zobrazení: 6187
V pátek 6.dubna zaznělo na abonentním koncertě Západočeského symfonického orchestru slavné 
Mozartovo Requiem. Strhující skladba, která vznikla na samém konci Mozartova života, je vyjádřením nejen kompozičního mistrovství, ale především vypovídá o pocitech a strachu umírajícího skladatele. Koncert vzbudil zasloužený zájem posluchačů, kteří zcela zaplnili koncertní sál společenského domu Casino. Spolu s orchestrem podaly výborný výkon také sbory, k mariánskolázeňské Fontáně se připojil Sbor Vysoké hudební školy v Norimberku. Sólových pěveckých partů se ujali Annika Rioux, Eva Schuster, Choong-Hee Kim a Kyung-Tae Park. Requiem nastudoval a orchestr řídil šéfdirigent Michael Roháč. Spojení symfonického orchestru se sbory a sólisty bývá vynikajícím hudebním zážitkem, nezbývá než si přát, aby se podobně velkolepé koncerty mohly v Mariánských Lázních opakovat častěji.
- Podrobnosti
- Zobrazení: 7449
Páteční koncert v Městském divadle (16.3.) se navenek mohl zdát jako „obyčejný“ koncert pro děti a rodiče. Pravidelní čtenáři Listů ale již věděli, že nebude tak zcela obyčejný, že tento večer zazní premiéra nejnovějšího díla houslisty a skladatele, člena ZSO, Petra Malůška alias Petera Schecka. Kromě této premiéry měl však koncert ještě jeden vrchol - a tím byl výkon dirigenta a hornisty v jedné osobě, pana Ondřeje Vrabce.
O.Vrabec je hornistou České Filharmonie, zároveň diriguje a k mariánskolázeňským symfonikům přijel se svojí manželkou Monikou, která je špičková houslistka, zástupkyně koncertního mistra v Symfonickém orchestru Hl.města Prahy FOK. Takovéto osobnosti nevítá naše 
město každý den.
Pro tento večer si manželé - jako sólisté - připravili dvě věty z koncertu pro housle a dvě věty z koncertu pro lesní roh, obojí od W.A.Mozarta. Výkon Moniky Vrabcové byl velmi stylový, křišťálově čistý a podaný s velkým nadhledem a jistotou, z pozice ostřílené sólistky. Její muž vedl z dirigentského stupínku Západočeský symfonický orchestr k citlivému doprovodu. Zajímavá situace však nastala, když O.Vrabec odložil taktovku a chopil se svého lesního rohu. Hrát na tento nástroj a zároveň dirigovat je téměř nemožné, přesto to sólista dokázal. Kromě toho, že mohli posluchači slyšet jeden z nejkrásnějších tónů (a výkonů) na tento nástroj, což samo o sobě není snadné, tak v pauzičkách hornového hraní vedl O.Vrabec orchestr dirigentským gestem jedné ruky. Bravurní výkon sólisty a naprosto soustředěně podaný doprovod mariánskolázeňských symfoniků ocenilo publikum bouřlivým potleskem.
Dirigentem „na plný úvazek“ byl tento mladý umělec (který navíc celý večer ještě velmi poučně a vtipně uváděl) v Beethovenově předehře Coriolanus, v Melancholické serenádě P.I.Čajkovského, kde se znovu se svým nástrojem představila M.Vrabcová a konečně již ve výše zmíněné premiéře skladby P.Schecka.
Jeho Capriccio pro housle, lesní roh a orchestr vykazuje všechny rysy moderní soudobé hudby, klade důraz spíše na hudební barvy a zvuky než na souvislou melodii. Střídavé rytmické modely ještě zvyšují napětí, které je již tak vyvolané moderní harmonií. Ve výsledku záleží hlavně na posluchači, jaký pohled na vícevrstevnatou kompozici si vybere. Nastudovat tuto skladbu nebylo ani pro orchestr úplně snadnou záležitostí. Sólových partů se ujali manželé Vrabcovi, taktovky pak sám skladatel.
Velmi pěkně zaplněné divadlo přijalo tuto premiéru vřele a zaslouženě ocenilo výkony všech zúčastněných hudebníků. (Nejen) děti a jejich rodiče, pro které byl koncert především určen, mohli být spokojeni.
(ksch)
Na fotografi (zleva): Monika Vrabcová, Peter Scheck a Ondřej Vrabec.
- Podrobnosti
- Zobrazení: 6138
V pátek 2.března se konal další abonentní koncert Západočeského symfonického orchestru, který tentokrát posluchače přenesl až za oceán. Dramaturgie večera se totiž vztahovala k Americe a díky tomu vznikl zajímavý průřez mnoha hudebními žánry, od symfonie přes muzikál až k filmové hudbě v přídavku. 
Na úvod zazněly fanfáry ze Symfonietty Leoše Janáčka, který dosáhl - bohužel však až dlouho po své smrti - v Americe velké obliby (zejména díky operní tvorbě). To Antonín Dvořák americkou slávu sklízel již za svého života, mj.jako ředitel newyorské konzervatoře. Z jeho nejhranější symfonie „Z Nového světa“ přednesl orchestr pod taktovkou svého šéfa M.Roháče (který také jednotlivé skladby večera propojil průvodním slovem) třetí větu, v níž se střídají dramatické pasáže s lyrickými. Je zde zřejmá skladatelova inspirace Amerikou, přesto neztrácí nic z české melodičnosti.
Další skladby večera byly už výhradně dílem zámořských autorů. F.Loewe se proslavil muzikálem My Fair Lady, L.Bernstein je autorem jiného nesmrtelného díla – West Side Story. Z obou těchto muzikálů zazněly orchestrální směsi, které posluchači právem vřele ocenili.
Vrcholem koncertu se stala Rhapsody in Blue G.Gershwina, klavírní koncert s jazzovým orchestrálním doprovodem. Sólistkou večera byla mariánskolázeňská klavíristka, žákyně ZUŠ a studentka gymnázia, Iveta Veselá, která již s mariánskolázeňskými symfoniky před časem vystupovala na výchovných koncertech. Její provedení nelehkého Gershwinova díla, které orchestr soustředěně doprovodil, odměnilo publikum dlouhým bouřlivým potleskem a vynutilo si tak dva přídavky.
Ani v těch se orchestr od tématu večera neodklonil. Prvním z nich byl úryvek z hudby k americkému filmu Star Wars a v úplném závěru zazněl – jak se na lázeňský orchestr sluší – jeden z pochodů slavného amerického skladatele tohoto žánru J.Sousy.
Téměř do posledního místa zaplněný sál Společenského domu Casino byl hudebním výletem do Ameriky zjevně nadšen, neboť vyprovázel mariánskolázeňské symfoniky skandovaným potleskem. Fotogalerie byla pořízena na dopolední generální zkoušce.
(ksch)
- Podrobnosti
- Zobrazení: 6313
Klavír k Mariánským lázním neodmyslitelně patří, hlavně díky každoročnímu konání festivalu F.Chopina, a tak není divu, že Západočeský symfonický orchestr pravidelně zařazuje klavírní večery a v jeho letošní dramaturgii je klavíru věnovaná celá abonentní řada.
Jeden z koncertů této řady připadl na první únorový pátek. Sólistou byl Michal Rezek (na fotografii), český klavírista původem z Plzně, který dobře zná mnoho světových pódií (vystupoval např.ve Španělsku, Francii, Itálii). Vystudoval kromě pražské AMU také Vysokou hudební školu v Mnichově, v současné době je mj. profesorem pražské konzervatoře. Mariánskolázeňskému publiku se představil už poněkolikáté, tentokrát to bylo s klavírním koncertem č.5 Es dur zvaným „Císařský“ Ludwiga van Beethovena. Toto rozsáhlé a velmi krásné a oblíbené dílo přednesl Michal Rezek v plné kráse a lesku, s lehkostí a jistotou v technických pasážích, s poetickým vyzpíváním lyrických míst. Právem sklidil za svůj výkon velké ovace a publikum si potleskem vyžádalo přídavek.
Klavírnímu koncertu předcházely v první polovině večera Dvě elegické melodie skladatele Edvarda Griega, v nichž se představila smyčcová část mariánskolázeňských symfoniků a pak – již v plném orchestrálním obsazení – zazněla Siegfriedova idyla, nepříliš často hraná, avšak velmi krásná a bohatě instrumentovaná jednovětá kompozice Richarda Wagnera, v níž lze nalézt témata ze skladatelových oper.
(ksch)
