Páteční koncert v Městském divadle (16.3.) se navenek mohl zdát jako „obyčejný“ koncert pro děti a rodiče. Pravidelní čtenáři Listů ale již věděli, že nebude tak zcela obyčejný, že tento večer zazní premiéra nejnovějšího díla houslisty a skladatele, člena ZSO, Petra Malůška alias Petera Schecka. Kromě této premiéry měl však koncert ještě jeden vrchol - a tím byl výkon dirigenta a hornisty v jedné osobě, pana Ondřeje Vrabce.
      O.Vrabec je hornistou České Filharmonie, zároveň diriguje a k mariánskolázeňským symfonikům přijel se svojí manželkou Monikou, která je špičková houslistka, zástupkyně koncertního mistra v Symfonickém orchestru Hl.města Prahy FOK. Takovéto osobnosti nevítá naše soliste_a_skladatelměsto každý den.
      Pro tento večer si manželé - jako sólisté - připravili dvě věty z koncertu pro housle a dvě věty z koncertu pro lesní roh, obojí od W.A.Mozarta. Výkon Moniky Vrabcové byl velmi stylový, křišťálově čistý a podaný s velkým nadhledem a jistotou, z  pozice ostřílené sólistky. Její muž vedl z dirigentského stupínku Západočeský symfonický orchestr k citlivému doprovodu. Zajímavá situace však nastala, když O.Vrabec odložil taktovku a chopil se svého lesního rohu. Hrát na tento nástroj a zároveň dirigovat je téměř nemožné, přesto to sólista dokázal. Kromě toho, že mohli posluchači slyšet jeden z nejkrásnějších tónů (a výkonů) na tento nástroj, což samo o sobě není snadné, tak v pauzičkách hornového hraní vedl O.Vrabec orchestr dirigentským gestem jedné ruky. Bravurní výkon sólisty a naprosto soustředěně podaný doprovod mariánskolázeňských symfoniků ocenilo publikum bouřlivým potleskem.
      Dirigentem „na plný úvazek“ byl tento mladý umělec (který navíc celý večer ještě velmi poučně a vtipně uváděl) v Beethovenově předehře Coriolanus, v Melancholické serenádě P.I.Čajkovského, kde se znovu se svým nástrojem představila M.Vrabcová a konečně již ve výše zmíněné premiéře skladby P.Schecka.
      Jeho Capriccio pro housle, lesní roh a orchestr vykazuje všechny rysy moderní soudobé hudby, klade důraz spíše na hudební barvy a zvuky než na souvislou melodii. Střídavé rytmické modely ještě zvyšují napětí, které je již tak vyvolané moderní harmonií. Ve výsledku záleží hlavně na posluchači, jaký pohled na vícevrstevnatou kompozici si vybere. Nastudovat tuto skladbu nebylo ani pro orchestr úplně snadnou záležitostí. Sólových partů se ujali manželé Vrabcovi, taktovky pak sám skladatel.
      Velmi pěkně zaplněné divadlo přijalo tuto premiéru vřele a zaslouženě ocenilo výkony všech zúčastněných hudebníků. (Nejen) děti a jejich rodiče, pro které byl koncert především určen, mohli být spokojeni.
               (ksch)
     
      Na fotografi (zleva): Monika Vrabcová, Peter Scheck a Ondřej Vrabec.

Další informace