Lenka Čechová ~ Petr Čech ~ www.boemus.cz ~

      Hudba finského skladatele Jeana Sibelia (1865-1957) není v našich končinách moc často uváděná, a proto na ni nejsou posluchači (ale ani hudebníci) příliš zvyklí. Tento fakt se pokouší měnit šéfdirigent Západočeského symfonického orchestru Michael Roháč, který je velkým obdivovatelem Sibeliovy hudby a jeho skladby pravidelně zařazuje do abonentních řad ZSO.
      Právě taková situace nastala v pátek 27.4., kdy byl hudbě tohoto autora věnován celý koncertní večer – jako pocta k 50. výročí jeho úmrtí. Samotnému koncertu předcházela o hodinu dřív dirigentova přednáška (mimochodem až nečekaně hojně navštívená), na níž se M.Roháč pokusil posluchačům slovem i ukázkami u klavíru přiblížit Sibeliovu symfonii č.7, kterou o něco později slyšeli v podání mariánskolázeňských symfoniků.
      Úvod koncertu patřil Sibeliově Romanci C-dur pro smyčce, po níž následovala již zmíněná symfonie. Ta je specifická nejen svojí formou – celá je jednovětá – ale také prolínáním hudebních motivů, jejich atypickým hudebním rozvojem - jakýmsi „vyrůstáním ze semínka“, řečeno slovy M.Roháče. S touto nesnadnou skladbou se orchestr popasoval se ctí a přednáškou poučení posluchači po právu ocenili kvalitní výkon hudebníků.
      Po přestávce přišel na řadu Sibeliův houslový koncert, který virtuózně přednesl za doprovodu „svého“ orchestru koncertní mistr ZSO Fumihito Terada, jehož houslové umění s každým sólovým koncertem stoupá. Toho si povšimlo nejen publikum, ale také čestný host večera, pod jehož záštitou se koncert konal, finský velvyslanec, pan Jorma Inki (na snímku spolu se solistou a dirigentem, více ve fotogalerii).
      Pan Inki byl na koncertě ZSO již před několika lety, a proto mohl s odstupem času srovnávat. Na slavnostním setkání po koncertě se pochvalně vyjádřil nejen o kvalitách F.Terady, z kterého roste – cituji: „sólista světového formátu“, ale také o stoupající umělecké úrovni západočeských symfoniků. Toto hodnocení je dvojnásob cenné v podmínkách (zvl.ekonomických), ve kterých hudebníci pracují a tvoří. Pan velvyslanec popřál orchestru do budoucna možnost rozšířit řady zejména u smyčcových nástrojů, aby bylo možno lépe provozovat více velkých symfonických koncertů. Věřme, že zástupci mariánskolázeňské radnice, kteří se krásného setkání po koncertě také zúčastnili, budou „svému“ orchestru v tomto nápomocni.
               (ksch)