Západočeský symfonický orchestr se sídlem v Mariánských Lázních (ZSO) je symfonickým tělesem s mnohaletou tradicí. V České republice patří k nejstarším orchestrům. Mariánské Lázně spolu se svým orchestrem vyrůstaly v hudebně proslulém kraji a doba jejich společného zrodu korespondovala s obdobím nebývalého rozkvětu lázeňských kapel. Samotný vznik stálého orchestru úzce souvisel s moudrým rozhodnutím K. K. Reitenbergera, tehdejšího opata tepelského kláštera, zakladatele a majitele lázní, roku 1821 legalizovat mariánskolázeňské hudební produkce. Jak dokazují lázeňské almanachy, průvodce i studie, zabývající se problematikou lázeňství, je vývoj i provoz mariánskolázeňského orchestru v mnoha ohledech srovnatelný s významnými evropskými lázeňskými hudebními tělesy. Z poměrně malé kapely, která vyhrávala několikrát denně u pramenů, svými zastaveníčky vítala hosty a účinkovala na bálech, v divadle i na kůru, postupně vyrostl středně velký orchestr. Ten již dokázal obsáhnout veškeré typicky lázeňské hudební činnosti. K promenádním koncertům postupně přibývaly další koncertní produkce, významné místo zaujaly kavárenské koncerty, z nichž se krystalizovaly koncerty symfonické. Od konce 19. století se mariánskolázeňský orchestr výrazně přikláněl k provozování symfonické hudby, závažná díla symfonické literatury zněla v jeho podání nejen v koncertních síních, ale pravidelně také na kolonádách. O úrovni orchestru svědčí uznání skladatele G. Spontiniho, fakt, že lázeňský orchestr inspiroval L. Spohra k napsání valčíku op. 89 Erinnerung an Marienbad, i skutečnost, že R. Wagner věnoval orchestru opis partitury své opery Rienzi. Chod orchestru nepřerušily ani světové války a tradice lázeňské hudby zůstala v Mariánských Lázních zachována i v dobách poválečných. Uplatnění orchestru se zásadním způsobem rozšířilo po roce 1954, kdy bylo v Mariánských Lázních ustaveno těleso s celoroční působností. Od roku 1971 nese název Západočeský symfonický orchestr. Činnost současného symfonického tělesa je velmi bohatá a pestrá. . Vedle lázeňských koncertů, výchovných koncertů pro děti a mládež mariánskolázeňský orchestr pořádá celoročně pravidelné večery symfonické a velkou měrou se účastní českých hudebních festivalů. Dramaturgie večerních symfonických a populárních koncertů vychází z odkazu mistrů 18., 19. a 20. století. Ke spolupráci jsou zváni přední domácí i zahraniční sólisté a dirigenti. S orchestrem v posledních letech spolupracovali kupř. pianisté I. Moravec, I. Ardašev, I. Klánský, E. Indjic a P. Paleczny, houslisté Č. Pavlík, J. Opšitoš a V. Hudeček, hornista R. Baborák, sopranistka E.Urbanová a barytonista R. Janál. Na dirigentském stupínku stanuli např. T. Strugala a T. Bugaj. Orchestr doprovázel také hvězdy populární hudby - P. anů. K. Gotta, pianistu R. Rokla a saxofonistu F. Slováčka. Západočeský symfonický orchestr každoročně podniká koncertní cesty do zahraničí. Několikrát se představil v Itálii a Bulharsku, v poslední době absolvoval úspěšně koncertní turné napříč Španělskem a často vystupuje v Německu. Pravidelně je zván do Düsseldorfu, Mnichova a bavorských lázní. CD, kterým se Západočeský symfonický orchestr nově prezentuje, vychází z repertoárové dramaturgie a mapuje širokou škálu jeho současných hudebních aktivit.
Západočeský symfonický orchestr se sídlem v Mariánských Lázních (ZSO) je symfonickým tělesem s mnohaletou tradicí. V České republice patří k nejstarším orchestrům. Mariánské Lázně spolu se svým orchestrem vyrůstaly v hudebně proslulém kraji a doba jejich společného zrodu korespondovala s obdobím nebývalého rozkvětu lázeňských kapel. Samotný vznik stálého orchestru úzce souvisel s moudrým rozhodnutím K. K. Reitenbergera, tehdejšího opata tepelského kláštera, zakladatele a majitele lázní, roku 1821 legalizovat mariánskolázeňské hudební produkce. Jak dokazují lázeňské almanachy, průvodce i studie, zabývající se problematikou lázeňství, je vývoj i provoz mariánskolázeňského orchestru v mnoha ohledech srovnatelný s významnými evropskými lázeňskými hudebními tělesy. Z poměrně malé kapely, která vyhrávala několikrát denně u pramenů, svými zastaveníčky vítala hosty a účinkovala na bálech, v divadle i na kůru, postupně vyrostl středně velký orchestr. Ten již dokázal obsáhnout veškeré typicky lázeňské hudební činnosti. K promenádním koncertům postupně přibývaly další koncertní produkce, významné místo zaujaly kavárenské koncerty, z nichž se krystalizovaly koncerty symfonické. Od konce 19. století se mariánskolázeňský orchestr výrazně přikláněl k provozování symfonické hudby, závažná díla symfonické literatury zněla v jeho podání nejen v koncertních síních, ale pravidelně také na kolonádách. O úrovni orchestru svědčí uznání skladatele G. Spontiniho, fakt, že lázeňský orchestr inspiroval L. Spohra k napsání valčíku op. 89 Erinnerung an Marienbad, i skutečnost, že R. Wagner věnoval orchestru opis partitury své opery Rienzi. Chod orchestru nepřerušily ani světové války a tradice lázeňské hudby zůstala v Mariánských Lázních zachována i v dobách poválečných. Uplatnění orchestru se zásadním způsobem rozšířilo po roce 1954, kdy bylo v Mariánských Lázních ustaveno těleso s celoroční působností. Od roku 1971 nese název Západočeský symfonický orchestr. Činnost současného symfonického tělesa je velmi bohatá a pestrá. . Vedle lázeňských koncertů, výchovných koncertů pro děti a mládež mariánskolázeňský orchestr pořádá celoročně pravidelné večery symfonické a velkou měrou se účastní českých hudebních festivalů. Dramaturgie večerních symfonických a populárních koncertů vychází z odkazu mistrů 18., 19. a 20. století. Ke spolupráci jsou zváni přední domácí i zahraniční sólisté a dirigenti. S orchestrem v posledních letech spolupracovali kupř. pianisté I. Moravec, I. Ardašev, I. Klánský, E. Indjic a P. Paleczny, houslisté Č. Pavlík, J. Opšitoš a V. Hudeček, hornista R. Baborák, sopranistka E.Urbanová a barytonista R. Janál. Na dirigentském stupínku stanuli např. T. Strugala a T. Bugaj. Orchestr doprovázel také hvězdy populární hudby - P. anů. K. Gotta, pianistu R. Rokla a saxofonistu F. Slováčka. Západočeský symfonický orchestr každoročně podniká koncertní cesty do zahraničí. Několikrát se představil v Itálii a Bulharsku, v poslední době absolvoval úspěšně koncertní turné napříč Španělskem a často vystupuje v Německu. Pravidelně je zván do Düsseldorfu, Mnichova a bavorských lázní. CD, kterým se Západočeský symfonický orchestr nově prezentuje, vychází z repertoárové dramaturgie a mapuje širokou škálu jeho současných hudebních aktivit. 